Život utíká - část 1.

27. srpna 2016 v 16:00 | Lussy |  Povídky, příběhy
Zatímco ztrácíme svůj čas váháním a odkládáním, život utíká.


Probudila jsem se celá udýchaná a zpocená. Každá noc je pro mne horší a horší. Pomalu, ale jistě začínám propadat zoufalství, což je na mé stupnici třetí fáze. Fáze první: ŠOK, Fáze druhá:
Vodopády slz, Fáze třetí: Zoufalství. Mít poslední dva roky života je velká zkouška a já v ní zatím propadám.
Sešla jsem po schodech dolů, abych se nasnídala. ,,Dobré ráno, mami." Řekla jsem a usmála se. ,,Dobré ráno, holčičko." Opětovala pozdrav a políbila mne na čelo. Rozhlédla jsem se po prázdném obýváku ,,Kde je táta?"
,,Odvezl tvého bratra na zápas, začínali už brzy ráno."
Jsem z těch, kteří nechtějí vyvolávat zmatky a tak jsem i přes to hrozné zjištění zůstala u svého běžného života. Koneckonců, pro rodiče a Timmyho to bude snažší. Když jsem se o své nemoci a o tom, že mi zbývají poslední dva roky života dozvěděla, rozhodla jsem se, že už nebudu váhat a nic odkládat. Začala jsem využívat všech příležitostí a možností, které se mi naskytly.
Podle mého doktora bych měla stihnout odmaturovat. Zbývají mi poslední dva roky na střední a já to za každou cenu dotáhnu až do konce. Nesmím si nechat ujít náš maturitní ples! Chci vyhodit do vzduchu svou maturitní čapku s vědomím, že jsem něco dokončila a neutekla jak vyděšené štěně.
Blíží se pololetí a zkoušky a já byla ve stresu víc než jindy. Rozhodla jsem se tedy vzít si knížku a jít si číst do parku. Byl krásný slunečný den, bylo teplo a foukal mírný a příjemný větřík. Došla jsem k rybníku a posadila se na jednu z laviček podél břehu. Začala jsem číst a najednou jsem se zarazila nad jednou z vět v knize. ,,Smrt je lékem, který najdeme, kdy chceme, ale měli bychom ho užívat, co nejpozději." Zamyslela jsem se. Ale co když nemáme na výběr? Napadlo mě. Co když si nás smrt najde, kdy chce ona sama? Já jsem si smrt nevybrala! Nikdo se mne neptal jestli už chci umřít! Zavřela jsem knihu a s rukama složenýma v klíně se zadívala do dálky. Z mých úvah mě vytrhl něčí hlas ,,Můžu si přisednout?". Přiložila jsem si ruku k očím, abych přes ostré slunce rozpoznala tvář. Stál u mě kluk v mém věku a držel v ruce stejnou knihu jako já. Byl pohledný a díval se na mne s nadějí, že odpovím ano. ,,Jistě." Řekla jsem s úsměvem. ,,Je skvělá, že?" promluvil po chvíli ,,Prosím?" ,,Ta kniha." ,,Ano, to je.." ,,Je má oblíbená.." podotkl hrdě ,,Vážně? Já ji čtu teprve chvíli, ale myslím, že si ji taky oblibím." odvětila jsem. ,,Omlouvám se, ani jsem se nepředstavil," podal mi ruku ,,já jsem Mark." ,,Těší mně," stiskla jsem mu ji ,,já jsem Holly." Chvíli jsme tam pak mlčky seděli a každý si hleděl svého. Po pár minutách mi to nedalo a zeptala jsem se ho: ,,Co si myslíš o té větě se smrtí jako léku?" chvíli se díval před sebe, pak obrátil svůj zrak na mě a konečně odpověděl ,,Je to relativní. Podle té věty si smrt vybíráme sami, ale to přeci není vždycky pravda.." Mluvil mi z duše. Vypadal, že to má v hlavě srovnané a začínal se mi opravdu líbit. ,,Myslím si totéž." Přitakala jsem. ,,Kam vůbec chodíš na školu?" zeptal se mě. ,,Caseyho střední, ty?" ,,Fakt? Já taky.. Jsem ve čtvrťáku, co ty?" ,,Třeťák." Řekla jsem trochu nesměle. ,,Nikdy jsem si tě tam nevšiml.." řekl trochu nechápavě. ,,Tak to nejsi rozhodně jediný. Nejsem moc výrazná osoba.." zasmála jsem se. ,,No, mně přijdeš dost výrazná. Hned jsem si tě tu všiml." Polichotil mi.
Poprvé jsem se na něj pořádně podívala a až teď jsem ho poznala. Sevřel se mi žaludek ,,Ty jsi Mark Taylor!" ,,Odhalila jsi mě, ale jak to
, že mě znáš??" ,,Blázníš? Jsi jeden z nejoblíbenějších kluků na škole, každý tě tam zná.." Ještě dlouho jsme si pak povídali a když se ochladilo chtěla jsem jít domů. ,,Ne počkej, nechoď ještě, půjčím ti bundu.." nabídl. ,,No tak dobře.. ale už jen chvíli."
Nakonec mě doprovodil domů, vrátila jsem mu bundu a poděkovala za hezký den. ,,Taky děkuju, dobrou noc." Řekl, nahnul se a dal mi pusu na tvář. ,,Dobrou.." špitla jsem s tvářemi celými červenými. Ještě se otočil a se zamáváním křikl ,,Zítra ve škole!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama