Babičko

20. září 2016 v 21:53 | Lussy |  Útržky
Jaké to je ztratit někoho, kdo vám do života vnášel světlo a neustále vám připomínal kdo jste a co v sobě máte? ...


Babičko,
není to tak dlouho, co jsme spolu mluvily naposledy.. Je to vlastně pár dní. Tři týdny? Neřekly jsme si toho moc, ale každé tvoje slovo bylo jako píseň. Sloky, které si člověk po čase zapamtuje, melodie, kterou si brouká..
Najednou tu nejsi. Odešla jsi. Navždy.

Vrátila bych každou minutu, kdy jsem nebyla s tebou a šla bych tě obejmout a říct ti, jak tě mám ráda. Zapsala bych si každé tvoje slovo a zapamatovala si důkladně tvoji tvář. Každou vrásku, každý kout. Snažím se vybavit si tě šťastnou, a není to těžké. Ty jsi byla šťastná témeř pořád. Tvůj úsměv byl jako sluníčko, co po ránu vychází a prodírá se skrze záclonky. Zářivý, upřímný a silný.

Byla jsi bojovnice. Byla jsi jeden z nejsilnějších lidí, co znám. Byla jsi tím opěrným trámem naší rodiny.. Vždycky jsi nás podržela, povzbudila nás, poradila nám... Byla jsi tím světlým bodem, který každý potřebuje na konci špatného dne.

Kdo mi teď bude chytat ruku a pokládat mi tu typickou otázku ,,Máš už nějakého kluka, holčičko moje?"? Kdo mi bude vyprávět ty historky o tom když jsem byla maličká? Kdo mi připomene, kdo jsem když se ztratím?

Je těžké vědět, že už tě nikdy neuvidím. Tvé bledě modré pomněnkové oči, tvůj zářivý úsměv, tvé jemné ruce, TEBE. Už tě nikdy neuvidím motat si palci při vyprávění, žmoulat růžek kapesníku při vzpomínání, neucítím jak mě hladíš po vlasech a neuslyším tě říkat ,,No ty jsi nám zase vyrostla.." Nebudeš tu.

Babičko, děkuju za každou chvíli mého dětství, děkuji za každou korunu, kterou jsi přispěla, děkuju za každé tvé vlídné slovo, každý tvůj příběh, děkuji za každé políbení na čelo, za každý opatrovný křížek, které jsem k smrti nesnášela a teď bych dala cokoli za to, abych cítila jak mi tvůj prst klouže po čele. Děkuji ti za každou tvou modlitbu za mě a mé rodiče. Děkuji ti za to, že jsi tu byla, děkuji ti za TEBE.

Věnujte se lidem okolo sebe, kteří vás milují a vy milujete je dokud tu jsou. Nebudou tu napořád .. a jednou .. jednou budete litovat, že jste s nimi nebyli každou volnou minutu každého volného dne, protože až odejdou.. už to nikdy nebudete moct napravit nebo změnit. Říkejte jim, jak je máte rádi a zapamatujte si pokaždé když to řeknou oni vám, protože jednou to bude naposledy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama